Zatímco každý den bojují učitelé a rodiče s tím, aby vysvětlili dětem rizika kouření a ochránili je před závislostí provázenou zdravotními riziky, Miloše Zeman glosuje v továrně Philipa Morrise. Miloš Zeman pokračoval v obhajování svého postoje proti regulaci tabákových výrobků. Opětovně upozornil na riziko bujení černého trhu, snížení kvality cigaret a jejich zdražování a vymezil se tak proti novému návrhu tabákové směrnice EU. Kromě ekonomických aspektů se však pustil i na další horkou půdu, a to když pronesl výrok, že po 27. roku života je již kouření bez rizika, protože organizmus je již dostatečně vyvinutý. „Sám jsem začal kouřit ve 27 letech, kdy už byl můj organismus plně vyvinutý a kouření už mi neškodilo. Vašim dětem bych doporučil podobný postup, aby počkaly do 27 let a potom kouřily zcela bez rizika,“ řekl Miloš Zeman.
Kouření bez rizika?
Jeho výrok je však zcela v rozporu se všemi vědeckými poznatky nejen o kouření, ale i o vývoji a odolnosti organizmu. Toxické látky z cigaret jsou samozřejmě škodlivé v každém věku. Cigaretový kouř obsahuje mnoho částic, které poškozují genetickou informaci uloženou v DNA, takové poškození samozřejmě vede k řadě onemocnění včetně rakoviny. Samozřejmě škodliviny kouře škodí i na srdce a cévy a riziko infarktu a mrtvice tak přetrvává po celý život bez ohledu na věk, kdy se s kouřením začne. Dokonce platí i pro pasivní kouření, není tedy důvod se domnívat, že pro aktivní by neplatilo.
Důležité však je, jaké poselství Miloš Zeman posílá svým občanům a zejména mladým lidem a dětem. Veřejným výrokem zde vytvořil možnost, že jsou okolnosti, za kterých lze kouřit bez rizika a jde tak proti všem dosavadním tvrzením, že kouření v jakémkoliv množství a věku je škodlivé. Nejen pro děti a mladé lidi tak bylo vysláno poselství, že rizika kouření nejsou tak závažná, že jsou zde možnosti, jak kouření bezpečně realizovat. Toto může být ve skutečnosti velmi nebezpečný výrok, protože již nyní jsme v kouření nezletilých na špičce Evropy a naše země by potřebovala spíše mladé povzbudit, aby nekouřili. Naopak takového výroky mohou snahu o zdravý nekuřácký vývoj mládeže poškodit.
Máme se bát nezaměstnanosti?
Další kapitolou jsou výroky Miloše Zemana o ekonomickém aspektu regulace tabákové směrnice. Je chvályhodné, že se prezident obává o zaměstnanost naší země, ale otázkou je, zda je tento argument na místě. V prvé řadě je třeba říci, že směrnice nezakazuje výrobu cigaret, ale směřuje k postupnému omezení spotřeby v budoucnosti a obava a ukončení výroby tak možná stojí za úvahu, ale rozhodně není aktuální. Philip Morris jako největší tabáková továrna zaměstnávala v roce 2012 v Kutné Hoře 792 zaměstnanců (podle Úřadu práce, krajské pobočky Příbram). Je dobré také připomenout, že pouze přibližně 1/4 vyrobených tabákových výrobků je určena pro český trh a zbytek tvoří vývoz do ostatních zemí. Ve výroční zprávě za rok 2012 uvádí společnost Philip Morris ČR nárůst vývozu meziročně o 18,8 % a to zejména z důvodu zvýšené poptávky dovozových zemí. A souvislost kouření v ČR a zaměstnanost ČR tak rázem není tak dramatická.
Snížení kvality tabákových výrobků? Kam až?
Zajímavá je úvaha Miloše Zemana o snížení kvality tabákových výrobků. V současné době se počet karcinogenních látek v tabákovém kouři odhaduje na 64 a přibližně 50 % všech úmrtí kuřáků je spojováno s nemocemi způsobenými nebo zhoršenými kouřením. Jak by tedy vypadala nižší kvalita cigaret lze těžko odhadovat. Miloš Zeman však zvolil jasnou strategii. Raději strašit občany možným zhoršením kvality než začít eliminovat rizika spojená s kouřením. Z pohledu škodlivin v kouři je výrok Miloše Zemana tedy stejně absurdní, jako kdyby vzkázal psychologům, že jejich snaha eliminovat deprese je škodlivá, protože sebevrazi by mohli místo z 18. patra začít skákat z patra 20.
Na závěr by snad měla být položena otázka, zda Miloše Zeman nemá dostatek odborných podkladů a a sebevědomě tvoří nové medicínské teze nebo zda se jedná o promyšlenou a cílenou rétoriku, jak je u tohoto výborného řečníka zvykem. A pokud se jedná o cílenou rétoriku, komu má sloužit?